Vyberte ty správné rostliny do své zahrady I.

Představte si svoji zahradu jako místo, o které se nemusíte téměř starat a které vám ještě navíc poskytne dary v podobě jedlých plodů nebo jedlých a léčivých rostlin. Že je to nemožné? Existují strategie, jejichž využití vám pomůže takového stavu alespoň z části dosáhnout.

Pokud je zahrada udržována klasickým (konvenčním) způsobem, během jednoho roku bez jakékoli péče se z ní stane divočina nebo dojde k její totální zkáze.

Jsou to zahrady, na kterých se nacházejí větší plochy pokryté travním porostem, kde je velká část půdy celoročně odkrytá, růst a zdraví rostlin musí být podporovány různými přípravky a umělými hnojivy. Taková zahrada je velmi závislá na péči zahradníka, který ji neustále okopává, ryje, odstraňuje plevele, přihnojuje vše včetně trávníku a neustále seká.

Jestliže chcete, aby zahrada nebyla na vaší péči tolik závislá a vy jste nebyli nuceni vynakládat víc energie, než vám je příjemné, jestliže vám dává smysl pěstovat bez chemie a využívat vlastní zdroje, měli byste se vydat jinou cestou, než je právě ta konvenční.

Velmi inspirativní pro vás mohou být přírodní zahrady, ve kterých se jejich tvůrce snaží co nejvíce využít přirozených procesů, místo toho, aby šel proti nim, a přírodu spíše napodobuje, nebo permakulturní zahrady, jejichž velmi promyšlená filozofie čerpá nejen z přírody, ale zaměřuje se také na hospodaření s vodou, recyklaci materiálů apod.

Panuje přesvědčení, že takové zahrady vypadají zanedbaně a neupraveně, a někdy tomu tak opravdu je, ale vaše zahrada taková být nemusí. Záleží jen na vás, do jaké míry se necháte inspirovat a jaké přístupy ve vaší zahrádce uplatníte.

Chci vám postupně ve třech článcích představit tři témata, která by měla být součástí budování zahrady prosté chemie a která se týkají výběru rostlin.

Pojďme se podívat na téma první:

Kde domov můj..?

Jedním z častých okamžiků, kdy se ze zahradničení stává dřina, je ten, když si do zahrady vybíráme některé nepůvodní druhy rostlin. Když pominu ekologické hledisko tohoto kroku a budu se soustředit čistě na dopad na vaše snažení na zahradě, nemusí to pro vás skončit dobře.

Možná se nic nestane, možná si tím přiděláte práci, zbytečně odčerpáte finance, možná se stanete otroky.

Scénář číslo jedna

Rostliny, které nejsou původní a pochází z jiných krajin, vyrůstají logicky také v jiných podmínkách, než které jim dokážeme poskytnout. Čím odlišnější podmínky, tím náročnější bude rostlina na péči nebo tím víc bude trpět různými chorobami.

Vybavuje se mi vyprávění jednoho z našich sousedů o tom, jak se jiný soused rozhodl pěstovat borůvku kanadskou ve větším množství, jak bojoval s půdou, kolik do toho investoval času, peněz a jak to nakonec vzdal.

Borůvka je kyselomilná rostlina, což znamená, že potřebuje kyselé Ph prostředí, které se v našich zahradách přirozeně nevyskytuje. Je tedy nutné půdu před vysazením upravit, respektive vyměnit za substrát na rašelinové bázi (o negativním ekologickém dopadu rašelinových substrátů snad někdy příště). Po vysazení je samozřejmě nutné přihnojovat a udržovat půdu dostatečně kyselou, aby rostlina dobře plodila nebo případně neuhynula.

Jestliže jste milovníky borůvek a musíte je na své zahradě mít, možná vám nic z toho vadit nebude. Mně to ale smysl nedává. Nerada vynakládám značné úsilí na něco tak nepřirozeného. Přirozené věci se dějí samy a žádné úsilí není třeba. Navíc mi na tom vadí i ta závislost na balících substrátu a agrochemických výrobcích. Moje svobodomyslná dušička se tomu prostě brání.

Scénář číslo dvě

Skoro by se mohlo zdát, že pěstování nepůvodních rostlin, kterým naše podmínky vyhovují, by mohlo být v pořádku, ale nenechte se mýlit. Pokud v místě svého nového bydliště nebudou mít přirozené nepřátele (např. býložravý hmyz) a ani sousedy, kteří by jim zabránili příliš se roztahovat, budou se množit rychlostí blesku.

Za všechny k nám zavlečené rostliny, kterým jsme usnadnili podmínky pro jejich růst, uvedu příklad bolševníku. Byl sem dovezen jako okrasná rostlina a dnes ve volné přírodě devastuje naši domácí vegetaci. Dalšími jsou například trnovník akát nebo křídlatka japonská. Vzhledem k jejich charakteru takto chovající se rostliny nazýváme invazivní.

Nepůvodní druh (též introdukovaný druh) je takový druh, který žije mimo oblast svého přirozeného výskytu, kde dříve nežil. Proces zavlečení člověkem se nazývá introdukce, která může být buď úmyslná, nebo neúmyslná. Invazivním druhem se stává tehdy, když se díky ideálním podmínkám a absenci predátorů nekontrolovatelně šíří a narušuje původní ekosystémy.

Nejsem striktním odpůrcem nepůvodních rostlin, konec konců broskve nebo třeba špendlíky, které rostou u cest, také nejsou původní. Jen si myslím, že je dobré dělat informovaná rozhodnutí o tom, co si do své zahrady dáte, a být si vědom následků, které jsou s volbou spojené.

Pokud se chcete lopotit s rostlinou, které se v našich přirozených podmínkách nedaří, vytvářet jí vhodné podmínky pro přežití a každý rok jí věnovat spoustu své energie a někdy i peněz, budiž vám to přáno. Je to vaše volba, ideálně vědomá volba.

Pokud chcete využívat léčivých účinků plodů kustovnice čínské a nevadí vám její bujný růst, který vám přidělá práci, protože budete nuceni ho usměrňovat, je to v pořádku.

Něco mezi happy endem a otevřeným koncem…?

Riziko, že se některá z nepůvodních rostlin, jež na zahrádkách hojně pěstujeme, stane invazivní, je tu stále a mohlo by být argumentem pro pěstování pouze původních druhů. Evoluce rostlin, ale i jejich potencionálních nepřátel, není předvídatelná a nezbývá, než přírodě držet všechny palce, aby naše neuvážené zásahy dobře vybalancovala.

Dalším argumentem pro výsadbu původních rostlin by mohl být fakt, že jsou na nich závislí právě jejich „nepřátelé“, kteří se jimi živí nebo je využívají jiným způsobem, a ti se zase stávají potravou jiného druhu hmyzu, různých ptáků, netopýrů a tak dále. Jejich existence ve vaší zahradě podpoří hojný výskyt různých živočichů a přirozený původní ekosystém.

Na druhou stranu pokud by vaším záměrem měla být podpora opylovatelů, jako jsou včely, čmeláci nebo pestřenky, vysazování medonosných nepůvodních druhů s rozmyslem bych nezatracovala. Spousta medonosných bylinek je nepůvodní, stejně tak třeba svazenka vratolisčitá, která se hojně využívá na zelené hnojení, jako okrasná nebo medonosná rostlina.

Každá rostlina může v zahradě plnit více funkcí, které je možné využít. Keř může například vytvářet žádoucí stín, krmit ptáky bobulemi, zpevňovat půdu, listím mulčovat a zúrodňovat půdu kolem sebe, může být úkrytem živočichů. Některé rostliny vážou dusík a vyživují jím své okolí, jiné odpuzují škůdce ze záhonů, dezinfikují půdu atd. A platí to i o nepůvodních rostlinách, takže konečné rozhodnutí o jejich výsadbě do zahrady by mělo zohledňovat váš záměr a míru užitkovosti.

Co si z toho všeho vzít?

  • Shánějte informace o rostlinách, které se vám líbí a které hodláte pěstovat
  • Buďte kolem tvoření zahrady vědomí a nezapomínejte na svůj záměr, se kterým rostliny vysazujete
  • U nepůvodních rostlin vždy zvažte pro a proti, než se pro ně definitivně rozhodnete
  • Nestresujte se tím a užívejte si tvoření na zahrádce. Když vám něco nebude fungovat, můžete to změnit

Na závěr uvádím příklady původních rostlin a dřevin naší domoviny, které do vaší zahrady určitě patří:

bez černý, brslen evropský, dřín obecný, některý z jeřábů, kalina obecná, líska obecná, maliník obecný, ostružiník křovitý, růže šípková, trnka obecná, zimolez pýřitý (obecný), udatna lesní, česnek medvědí, dymnivka dutá, ožanka lesní nebo kalamandra, divizna velkokvětá, chrpa horská, mydlice lékařská, pažitka pobřežní, vrbina penízková

Je mámou dvou dcer a jednoho syna, manželkou úžasného muže, nadšenou hospodyňkou, vášnivou pěstitelkou a autorkou projektu Víkendové pěstování. Ráda svým konceptem založeným na pěstování v souladu s přírodou inspiruje ostatní. Svoji cestu zahradou nadšeně propojuje se svojí cestou osobního rozvoje. V současnosti studuje obor Zahradní a krajinná tvorba na České zahradnické akademii v Mělníku. Více o její cestě na zahrádku najdete zde >>. Je autorkou minisérie videí Plánujeme víkendovou zahradu >>, zahradnických online kurzů >> a manuálů pro pěstitele zeleniny >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů